Bělima neboli skléra je tuhá bílá vrstva na povrchu oční koule. Obaluje celou oční kouli kromě předního povrchu, kde přechází v průhlednou rohovku. Ta musí být na rozdíl od bělimy prostupná pro světelné paprsky. Místo přechodu mezi bělimou a rohovkou se nazývá limbus.
Bělima je velmi tuhá, a proto dobře chrání citlivé oční struktury uložené uvnitř. Na bělimu se také v různých místech připojuje šest okohybných svalů, které umožňují pohyby očního bulbu. Na zadní straně bulbu bělimou prostupuje zrakový nerv.
Cévnatka neboli choroidea je další vrstva obalující oční kouli, která leží mezi bělimou a sítnicí. Je velmi hustě prostoupena krevními kapilárami, které vyživují oční struktury. Cévnatka je z přední strany napojena na řasnaté tělísko a na zadní straně se připojuje k okrajům zrakového nervu.
Obrázek znázorňuje uložení jednotlivých vrstev, které tvoří oční kouli.
Zdroj:
https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/447
https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/452
http://fyzika.jreichl.com/main.article/print/486-stavba-oka
http://www.atlascloveka.upol.cz/cs/cs02/cs0209/cs020901.html#o3-1
https://is.muni.cz/el/med/podzim2019/ZLHE0322p/Smyslove_organy_Vyvoj.pdf