Z odborné literatury
Obsah
Centrální tloušťka rohovky
Odhad rizika při sledování nemocných s oční hypertenzí
Latanoprost a těhotenství
Výsledky medikamentózní léčby glaukomu v celostátní representativní studii
Je nutné používat umělé slzy při dlouhodobé aplikaci analogů prostaglandinů?
Pacienti s tenčí rohovkou mají vyšší pravděpodobnost rozvoje glaukomu
Hodnocení výsledků vyšetření analyzátory vrstvy sítnicových nervových vláken
Zmenšení neuroretinálního okraje a rozšíření exkavace terče zrakového nervu
Skléra je aktivní složkou uveosklerální cesty odtoku
Ovlivňuje doplňující glaukomová léčba užívání původní léčby?
Aghaian E., Choe J.E., Lin S., Stamper R.L.: Centrální tloušťka rohovky u bělochů, Číňanů, Hispánců, Filipinců, Afroameričanů a Japonců v glaukomovém oddělení
(Central corenal thickness in Caucasians, Chinese, Hispanics, Filipinos, African Americans, and Japanese in a glaucoma clinic) Ophthalmology, 111, 2004, 2211 - 2219
V retrospektivní studii byla zjišťována ultrazvukovou pachymetrií centrální tloušťka rohovky (CCT) u 600 glaukomových a 201 neglaukomových očí 801 pacientů, vyšetřených v glaukomové klinice v San Francisku. Bělochů /Caucasians) byl 23.2%, Číňanů 19.6%, Japonců 15.1%, Hispanců 14.5%, Filipinců 14.2% a Afroameričanů 13.4%.
Vztah mezi CCT a rasou byl zjištěn multivariační regresní analýzou. K zpracování bylo použito jen jedno oko každého probanda. Střední hodnota CCT u všech byla 542.9 mm, u Číňanů byla 555.6 mm, u bělochů 550.4 mm, u Filipinců 550.6mm, u Hispanců 548.1mm. Podstatně tenčí byly rohovky Japonců –531.7 mm a Afroameričanů – 521.0 mm.
Pacienti se suspektním glaukomem, normotenzním glaukomem , primárním glaukomem otevřeného úhlu a chronického glaukomu uzavřeného úhlu měli tenčí rohovky než kontrolní skupina (P= 0.004) osoby s oční hypertenzí měly statisticky významně tlustší rohovky ( P< .0001). Věkem se snižovala tloušťka rohovky, refrakční vady, pohlaví ani oční chirurgie v anamnéze neměly vliv na CCT. Studie prokázala, že v různých asijských subpopulacích existují různé průměrné tloušťky rohovky. Nemocní s glaukomem mají tenčí rohovky než kontrolní skupina, osoby s oční hypertenzí tlustší.
H. Kraus
Weinreb R.N., Friedman D.S., Fechtner R.D. et al.: Odhad rizika při sledování nemocných s oční hypertenzí
(Risk assessment in the management of patients with ocular hypertension). Amer.J.Ophthalmol. 139,2004,458-467
Publikace výsledků pětiletého pozorování osob s oční hypertenzí (OHTS) donutily některé oftalmology znovu se zamýšlet nad léčbou tohoto stavu. Za 5 let onemocnělo 9.5% neléčených očí ( a 4.9% léčených). Ale jen u menšiny z nich se projeví funkční změny během života. K tomu, aby bylo možno zahájit léčení osob s rizikovými faktory a neléčit zbytečně neohrožené, provedl panel 10 významných oftalmologů USA z předních pracovišť kritický přehled literatury, zabývající se rizikovými faktory s cílem odhadu hladiny individuálního rizika pro jednotlivého pacienta. Bližší identifikace rizikových faktorů, vedoucích k léčbě však neexistují. Pro kardiologii byly identifikovány klíčové identifikační faktory pro arteriosklerotické srdeční příhody a zaveden bodový systém pro odhad individuálního rizika. Takový systém pro oční hypertenzi nebyl dosud vytvořen. Autoři vyhodnotili i výsledky dalších studií, zabývajících se púrognózou oční hypertenze a glaukomu. Odhadli, že riziko progrese z oční hypertenze k jednostrannému oslepnutí do 15 let je 1.5% až 10.5%. K prevenci oslepnutí jednoho nemocného by bylo nutno léčit zbytečně mezi 12 až 83 nemocných. Nejvýznamnější, dosud zjištěné rizikové faktory jsou výše nitroočního tlaku, tenčí rohovka, větší exkavace v poměru k ploše terče a vyšší věk. Odhady rizikových faktorů se jistě upřesní a dojde k zlepšení, studie nemá sloužit jako všeobecná směrnice, ale upozornit na rizikové pacienty, u kterých je léčba vhodná. Celý model je nutno propracovat a upřesnit. Ze současných dat nelze vyvodit jemné rozlišení. Pacient s tlustou rohovkou a malou exkavací bude mít minimální nebezpečí vzniku glaukomu, pro rizikové pacienty bude nutnost léčby větší.
H. Kraus
De Santis M., Lucchese A., Carducci B et al.: Latanoprost a těhotenství
(Latanoprost exposure in pregnancy). Amer. J. Ophthal. 138,2004,305-306
Použití latanoprostu je limitováno u těhotných žen, protože zvířecí studie prokázaly vysokou incidenci potratů a neexistují adekvátní studie u lidí. Autoři proto sledovali ženy, které se léčily latanoprostem v prvním trimestru gravidity a zkoumali nežádoucí účinky na plod. 11 žen, které užívaly latanoprost bylo sledováno v Teratologické informační službě v Římě. Jedna žena nedokončila sledování, jedna potratila. Devět žen bylo sledováno po celou dobu těhotenství a nebyl nalezen průkaz nežádoucích účinků na těhotenství nebo plod. Soubor byl příliš malý na statistické zpracování, ale nebyl prokázán vliv léku na těhotenství nebo novorozence.
H. Kraus
Denis P, Lafuma A, Berdeaux G : Výsledky medikamentózní léčby glaukomu v celostátní representativní studii
( Medical outcomes of glaucoma therapy from a nationalwide representative survey) Clin Drug Invest 24, 2004, 343-352
68 ze seznamu francouzských očních lékařů bylo požádáno, aby sdělili některé skutečnosti o průběhu primárního glaukomu otevřeného úhlu, normotnezního glaukomu a oční hypertenze u náhodně vybraných pacientů. U 127 nemocných ve věku nad 18 let byla sledována sociodemografická data, celkové a oční choroby, rizikové faktory glaukomu , zraková ostrost, terč zrakového nervu a zorné pole. Byla sledována progrese změn v čase (průměrná sledovací doba 2.5 roku). U 12 nemocných (9.4%) nastala progrese nálezu, jak změn trče tak zorného pole. U nemocných se změnami nálezu i beze změn nebyly zjištěny signifikantní rozdíly v základních faktorech. Výrazně se lišil počet progresí u nemocných, kteří po celou dobu užívali jeden lék (2.6%), proti těm s jednou změnou (22.6%) nebo dvěma a více změnami (46.6%). Častější byl progrese u nemocných, u kterých nastaly nežádoucí účinky a u těch, kteří udávali, že jsou nešťastni z léčby.
Autoři usuzují, že nespokojenost s léčbou a nežádoucí účinky vedly k nespolehlivosti v užívání léků, i když studie toto přímo nezjišťovala. Tuto skutečnost, která se neobjevuje v klinických randomizovaných zkouškách, by měla být zohledněna lékaři v klinické praxi.
Celý článek je možné najít na www.Medscape.com, stejně jako řadu dalších zajímavostí.
H. Kraus
Je nutné používat umělé slzy při dlouhodobé aplikaci analogů prostaglandinů?
Všechny v současnosti dostupné druhy očních kapek- analogů prostaglandinů snižují do 5 minut po aplikaci centrální citlivost rohovky na mechanické podněty. K normálním hodnotám se citlivost vrací za 30 minut. Změny centrální senzitivity rohovky výrazně korelují se skóre BUT testu a výsledky Schirmerova testu. Z těchto zjištění vyplývá, že současná aplikace umělých slz při terapii prostaglandiny není nutná.
(Am.J Ophthalmol2005, 139, 742-743)
Pacienti s tenčí rohovkou mají vyšší pravděpodobnost rozvoje glaukomu
(Ocular Hypertensive Treatment Study). Dále bylo u pacientů s tenčí rohovkou zjištěno, že při stanovení diagnózy glaukomu měli vyšší stupeň glaukomového poškození než pacienti s rohovkou tlustší. Je to způsobeno zřejmě tím, že u pacientů s tlustšími rohovkami bývá naměřen artificiálně vyšší nitrooční tlak a léčba bývá zahájena dříve. (Invest Ophthalmol Vis Sci 2005, 46, 1269-1274)
Při hodnocení výsledků vyšetření analyzátory vrstvy sítnicových nervových vláken je zapotřebí mít na paměti, že tloušťka této vrstvy se snižuje se vzdáleností od terče zrakového nervu.
Pokud je terč většího průměru, můžeme zjistit v obvyklé skenované vzdálenosti v porovnání s normativní databází i větší tloušťku vrstvy nervových vláken.
(Br J Ophthalmol 2005, 89, 489-492)
Zmenšení plochy neuroretinálního okraje a rozšíření exkavace terče zrakového nervu bylo zjištěno u mladých žen v průběhu menstruačního cyklu (luteální fáze).
(Acta Ophth Scand. 2004, 82, 741-745)
Skléra je aktivní složkou uveosklerální cesty odtoku
Sklerální permeabilita může být ovlivněna farmakologicky s cílem usnadnit proniknutí účinné látky k zadnímu segmentu oka. Účinnou látkou, která se takto uplatňuje, je latanoprost.
(Invest Ophthal. Vis Sci 2004, 45, 4368-4377)
Ovlivňuje doplňující glaukomová léčba užívání původní léčby?
Robin AL, Covert D.: Does adjunctive glaucoma therapy affect adherence to the initial primary therapy?
Ophthalmology 112,2005, 863-868
Autoři zkoumali, zda přidání dalšího léku k původní hypotonizující glaukomové terapii ovlivní dobu užívání jedné lahvičky původního léku. Při sledování nemocných, kterým během jednoho roku byl předepsán latanoprost zjistili, že 3146 nemocných zůstalo u monoterapie, u 1784 byla hypotonizující léčba doplněna dalším přípravkem. Mezitím, co interval mezi předpisem další lahvičky léku byl před přidáním další medikace 40.6 +- 21.8 dni, po doplnění léčby 47.4 +- 24.4 dní. To znamená, že u 22.9% se interval zvýšil na více než 2 týdny.
Tento statisticky signifikantní rozdíl intervalu předpisu dalšího léku může znamenat zhoršení účinku léku na snížení nitroočního tlaku. Lékaři by měli při přidání druhého léku zvážit vliv na častost užívání prvního.
H. Kraus