Moderní léčba
V současné době máme k dispozici několik skupin léků, které účinně dokážou snižovat nitrooční tlak a tak zabránit poškození zrakového nervu a zraku.
Lékům používaným v léčbě zeleného zákalu se odborně říká antiglaukomatika podle jiného označení pro zelený zákal – glaukom. Antiglaukomatika mohou působit různými mechanismy, avšak všechna mají za úkol snížit nitrooční tlak a zabránit tak poškození zrakového nervu.
Analoga prostaglandinů napodobují látky tělu vlastní
Jednou z často používaných skupin léků jsou tzv. analoga prostaglandinů. Tyto léky jsou vyráběny podle látek prostaglandinů, které si naše tělo samo vytváří. Prostaglandiny jsou v těle velmi důležité a dokážou ovlivnit ohromné množství pochodů a procesů, které v těle probíhají.
Již dlouho je známo, že některé prostaglandiny dokážou také snížit nitrooční tlak. Avšak protože přirozené prostaglandiny způsobovaly v oku nepříjemné vedlejší účinky, byly vyvinuty látky prostaglandinům podobné, které měly pouze slabé vedlejší účinky. Těmto látkám se říká analoga prostaglandinů.
Analoga prostaglandinů se podobně jako většina léků používaných v léčbě zeleného zákalu aplikují ve formě kapek a tak pronikají rychle dovnitř oka, kde usnadňují a urychlují odtok nitrooční tekutiny. Výhodou této skupiny léků je to, že se aplikují pouze jednou denně, nejlépe večer.
Stejně jako ostatní antiglaukomatika mohou mít i analoga prostaglandinů některé vedlejší účinky, které však nebývají závažné. Nejčastěji se jedná o mírné píchání v oku a pocit cizího tělíska, mohou se objevit překrvené spojivky („červené oko“).