Klinika a vyšetření
Vzhledem k závažným a nevratným poškozením zrakových funkcí v případě pozdě diagnostikovaného glaukomu je třeba věnovat včasné diagnostice takzvaného preglaukomu maximální pozornost.
Vyšetření používaná v diagnostice glaukomu:
- vyšetření zrakového nervu digitálním laserovým analyzátorem
- vyšetření zorného pole počítačovým perimetrem
- měření nitroočního tlaku aplanačním tonometrem
- vyšetření komorového úhlu gonioskopickými čočkami
- měření tloušťky rohovky rohovkovým pachymetrem
- průběžná monitorace krevního tlaku
Pro stanovení diagnózy glaukomu a posouzení jeho závažnosti je nejdůležitější vyšetření terče zrakového nervu. Screeningové testy pro záchyt glaukomu založené pouze na měření nitroočního tlaku mají nízkou specifitu i senzitivitu. Vyplývá to z nekonstantní citlivosti zrakového nervu na zvýšený nitrooční tlak. Pokud by byla závažnost glaukomu hodnocena pouze na základě výše nitroočního tlaku, mohlo by dojít k jejímu podcenění u pacientů s normotenzním glaukomem a naopak zbytečnému zahajování léčby u lidí s okulární hypertenzí. Pacient, u kterého se vyskytuje některý z rizikových faktorů pro glaukom, by měl být proto vždy zevrubně vyšetřen.