Histologie oka
Bulbus oculi je složen ze tří vrstev. Směrem od povrchu do hloubky to jsou tunica fibrosa, tunica vasculosa a tunica nervosa.
Tunica fibrosa
Je tvořena z 5/6 bělimou, z 1/6 rohovkou. Bělima neboli skléra je tvořena systémem hustých kolagenních vláken spojených minimem mezibuněčné hmoty. Struktura je téměř avaskulární, vyživovaná difuzí z okolních přilehlých tkání. Skléra je spojena na povrchu s capsula Tenoni. Mezi sklérou a touto membránou vzniká Tenonův prostor. Ten je vyplněn řídkým kolagenním vazivem a umožňuje pohyb celého bulbu. Rohovka je transparentní, bezbarvá tkáň, která je složena z pěti vrstev. Směrem od povrchu to jsou:
- Přední epitel rohovky, sestávající z vícevrstevného nerohovějícího dlaždicového epitelu. Epitel je schopen regenerace.
- Bowmanova membrána je tvořena nepravidelně se křížícími kolagenními vlákny v kondenzátu nitrobuněčné hmoty.
- Substantia propria corneae jsou podélně uspořádané kolagenní fibrily, které se pravoúhle kříží. Mezi vlákny je mezibuněčná hmota a v ní ojedinělé fibroblasty či lymfocyty.
- Descemetská membrána je v podstatě bazální membrána a dle toho je též strukturovaná.
- Zadní epitel rohovky je jednovrstevný dlaždicový epitel.
Rohovkový epitel je schopen transportu živin, iontů a vody. Díky pravidelnosti uspořádání struktur a hydrataci je rohovka průhledná a čirá. Rohovka je od skléry zevně oddělena v limbus corneae, kterému na vnitřní straně odpovídá sulcus scleralis. Pod ním se nachází systém anastomózujících štěrbin, který se nazývá Fontanův prostor. Komunikuje se Schlemmovým kanálem.
Histologické vrstvy rohovky
Tunica vasculosa
Je složena z cévnatky, ciliárního tělesa a duhovky. Cévnatka neboli choroidea je velmi vaskularizovaná tkáň odpovědná za výživu vetšiny součástí oka. Je tvořena řídkým kolagenním vazivem, pigmentovými buňkami, fibroblasty a elementy imunitního systému. Skládá se směrem od povrchu ze čtyř vrstev:
- Lamina suprachoroidea obsahuje řídké kolagenní vazivo s melanocyty.
- Zona vasculosa je především vrstvou četných větších cév.
- Lamina choroideocapillaris je vrstvou kapilárních kliček.
- Lamina vitrea (Bruchova membrána) je složena z centrálně uložených elastických vláken, po stranách lemovaných vlákny kolagenními.
Corpus ciliare (ciliární těleso) je složeno z orbiculus ciliaris a corona ciliaris. Orbiculus má trojúhelníkovitý tvar a většinu této struktury vyplňuje ciliární sval. Dále obsahuje kolagen, melanocyty a cévy. Corona je tvořena řídkým vazivem s četnými fenestrovanými kapilárami. Nachází se mezi orbiculus ciliaris a choroideou. Povrch corpus ciliaris je pokryt dvěma vrstvami buňek pars caeca retinae. Spodní vrstva je bohatá na melanocyty. Vrchní tvoří bazální labyrint v buňkách cylindrického tvaru a je zodpovědná za tvorbu humor aqueus. Buňky leží na bazální mebráně, membrana limitans interna, která odděluje povrchovou vrstvu ciliárního tělesa od sklivce.
Iris je výběžkem choroidey a je složena z pěti vrstev:
- Jednovrstevný přední epitel duhovky.
- Přední vrstva hraniční.
- Stroma iridae je tvořeno řídkým kolagenním vazivem a m. sphincter pupillae.
- Pars retinalis iridae obsahuje m. dilatator pupillae.
- Membrana limitans interna je bazální membrána přivrácená směrem do zadní komory oční.
Tunica nervosa
Skládá se z jediné části a tou je retina - sítnice. Sítnice se skládá ze dvou částí: pars optica, vystýlající zadní segment oka až po ora serrata, a pars caeca pokrývající corpus ciliare a iris. Obě části obsahují dvě vrstvy buněk.
Pigmentový epitel je vrstva cylindricky uspořádaných buněk s četnými mikroklky, které fungují jako pochvy, do nichž se zasouvají světločivé elementy. Ty jsou tím od sebe vzájemně odděleny a díky velkému obsahu pigmentových částic ve výběžcích cylindrických buněk dochází pouze ke specifickému světelnému dráždění malé oblasti světločivých buněk. Vrstva pigmentového epitelu je také pravděpodobně odpovědná za syntézu retinoidů a jejich transport k vrstvě fotoreceptorů.
Vlastní nervová vrstva sítnice je složena z deseti podvrstev:
- pigmentová vrstva
- vrstva tyčinek a čípků
- membrana limitans externa, tvořená výběžky glie Müllerových buněk
- zevní vrstva jádrová z jader tyčinek a čípků
- zevní vrstva plexiformní ze synapsí světločivých buněk s buňkami bipolárními
- vnitřní vrstva jádrová z jader bipolárních neuronů
- vnitřní vrstva plexiformní ze synapsí bipolárních a multipolárních buněk
- vrstva buněk gangliových z multipolárních neuronů
- vrstva nervových vláken sbíhajících se v nervus opticus
- membrana limitans interna z výběžků Müllerových buněk
Mezi buněčné elementy nervové vrstvy sítnice patří tyčinky, čípky, bipolární a multipolární neurony, amakrinní a horizontální buňky a gliové elementy. Z gliových buněk se zde nachází astrocyty, Müllerovy buňky a mikroglie.
Deset vrstev sítnice