Anatomie oka
Oční bulbus má přibližně tvar koule. Její zadní část je méně zakřivená, poloměr zakřivení je 11–12 mm a její povrch je pokryt sklérou. Méně zakřivená přední část má poloměr zakřivení 7–8 mm a je tvořena rohovkou.
Tři vrstvy očního bulbu:
- Tunica fibrosa bulbi – vnější vazivová vrstva, tvoří ji skléra (bělima) a kornea (rohovka).
- Tunica vasculosa bulbi – střední cévnatá vrstva, tvoří ji choroidea, corpus ciliare a iris.
- Tunica intrena bulbi – vnitřní nervová vrstva, retina (sítnice). Rozlišujeme pars optica retinae (vystýlá zadní část bulbu a dopadají na ni světelné paprsky) a pars caeca retinae (pokrývá zadní plochu corpus ciliare a iris).
Uvnitř bulbu se dále nacházejí corpus vitreum (sklivec), lens (čočka) a humor aquosus (komorový mok). Camera oculi anterior (přední komora oční) zahrnuje prostor před čočkou a duhovkou, mezi nimi a rohovkou. Camera oculi posterior (zadní komora oční) zahrnuje prostor mezi zadní plochou čočky a duhovky a přední plochou sklivce. Přední a zadní komora spolu komunikují skrze štěrbinu mezi čočkou a pupilou duhovky.
Na povrchu oční koule rozeznáváme polus anterior, nejventrálnější místo bulbu. Ten je totožný s vertex corneae, vrcholem rohovky. Laterálně od výstupu zrakového nervu leží polus posterior, nejdorzálnější bod očního bulbu. Spojnici mezi polus anterior a polus posterior tvoří axis bulbi, osa bulbu. Totožná s osou bulbu je také optická osa, axis opticus. Zorná osa oka, linea visus, spojuje pozorovaný bod se středem fovea centralis retinae. Na oční kouli rozeznáváme také meridiány (poledníky), spojující přední a zadní pól oka, a nakonec ekvátor, který je k poledníkům kolmý.