Anatomie komorového systému
Anatomické struktury oka zvláště důležité v problematice glaukomu jsou řasnaté tělísko, v jehož epitelu se vytváří nitrooční tekutina, dále přední a zadní komora oční a trabekulární síťovina se Schlemmovým kanálem, které slouží k odtoku nitrooční tekutiny.
Řasnaté tělísko
Výběžky řasnatého tělesa pokrývají dvě vrstvy epitelu. Vnější vrstva epitelu je pigmentovaná, vnitřní nikoli. Epitel řasnatého tělíska produkuje nitrooční tekutinu tvořenou součástmi plasmy, která je sem přiváděna systémem fenestrovaných kapilár. Tvorba nitrooční tekutiny je do značné míry nezávislá na aktuální výši nitroočního tlaku. Její produkce se zastaví až ve chvíli, kdy nitrooční tlak převýší systolický krevní tlak uvnitř oka (60–70 mm Hg).
Přední a zadní komora
Přední komora oční je ohraničena rohovkou z jedné strany a duhovkou z druhé. S přední komorou komunikuje zadní komora oční, za ní již následuje sklivec. Nitrooční tekutina je produkována řasnatým tělískem v zadní komoře oční, odkud zornicí odtéká do přední komory. Za normálních okolností je průtok mezi oběma komorami volný, neboť nedochází k těsnému nalehnutí čočky na duhovku.
Odtok nitrooční tekutiny
Hlavní část nitrooční tekutiny opouští oko odtokovými trabekulárními cestami v oblasti komorového úhlu, odkud odtéká do Schlemmova kanálu a sběrných kanálků, které ji odvádějí do systému drobných cév nad sklérou.
Podstatně menší část tekutiny odchází z oka cestou uveosklerálního odtoku. V tomto případě tekutina protéká periferními buňkami duhovky a řasnatého tělíska a odtud vstupuje do prostoru mezi živnatkou a sklérou. Nakonec se dostává do krevních cév živnatky a nebo sklérou odtéká do očnice. Uveosklerální odtok nitrooční tekutiny je aktivní především v noci, kdy trabekulární síťovina a Schlemmův kanál regenerují.